Letem světem

6. prosince 2014 v 18:47 | Marlin
Opět Vás zdravím po extra mega moc ďábelsky dlouhé době.

Opravdu se vám přiznám, že mě blogování nebaví, ale zrovna jsem si řekl, že bych mohl něco napsat. Třeba o tom, jak se mi vede. Mám se pořád stejně. Někdy lépe, někdy hůř, ale tak to jistě bývá, že? Každopádně se toho u mne mnoho změnilo a dovolil bych si říct, že to je mnohem lepší než kdysi. Mám kolem sebe super lidi a ti super lidi mají kolem sebě mě; prostě jsme dobrá parta. Učení je však taky hodně. Není to žádná brnkačka, musí se vše zvládnout, i když to je někdy opravdu těžké.

Teď už opravdu melu kula. :D

S blogem již nehodlám dále nic dělat. Možná někdy, až se mi bude chtít, až budu mít čas a náladu, tak bych mohl zkusit nový desing naší stránky, ale jelikož jsou mé schopnosti v různých grafických programech téměř na levelu lamy (ne, to urážím lamy...), na levelu nuly (to zase urážím číslo... -_-) .... prostě na úrovni Marlina, tak dělat nový "dess" asi nebude nejlepší nápad, protože všechny vypadají úplně stejně! (Děkuji za pochopení).
Ne, ale opravdu. Přiznejte si to sami.

A co k článkům?

Je jich proklatě málo. Sice jsem na začátku psal, že mě blogování už nebaví, ale občas mám chuť něco napsat. Třeba nějaký příběh, historku... Ale kdykoliv se přihlásím do blogu nebo otevřu Word, hned to zase zavřu, protože mě přepadne taková lenost, že by se dala krájet.
Možná jsem se změnil, já nevím. Už to blogování není takové jako kdysi. Každý teď hledí jen na youtube, na ty rádoby frajírky. Neříkám, že je to špatné, ale ani neříkám, že je to dobré. Já to spíš nijak neřeším a řešit ani nehodlám, jelikož mě ti lidé z YT absolutně nezajímají (neberte to jako hejt).

Zpátky k blogu.

Chodím náš blog navštěvovat skoro každý den a dívám se OBČAS i na komentáře a na nějaké normální se snažím i odpovídat. Jsem rád, že i přes tu obrovskou neaktivitu zde někdo chodí a komentuje. Vlastně ani nevím, kdy už jsme blog založili a jak dlouho ho vůbec máme. Je to celkem nostalgické, když si vzpomenu, že kdysi jsme za den vydali i 5 článků. Je to až k neuvěření. Je to tu pořád stejné, akorát trochu tišší. Nemějte to za zlé.

Tak se snad zase někdy ozvu.
Lovu zdar a vlkodlakům zvlášť!


 

Něco neobvyklého

27. dubna 2014 v 20:13 | Marlin |  O blogu
Před chvíli jsem navštívil náš Chat (odkaz pod záhlavím) a poprvé jsem tam uviděl nějakou osobu. Tak mě napadlo, se přidat, třeba pokecáme. Zrovna byl chat nastavený tak, že se zobrazuje diskuze i nově příchozím, takže jsem viděl vše, co napsal - a nestačil jsem zírat.


Osobou byl nějaký člověk s přezdívkou "Krysař". Prohodili jsme pár slov, ale po pár minutách odešel. Zeptal jsem se ho, jestli si jeho "dílo" můžu uložit a zveřejnit tady na blogu. Samozřejmě mi psal, že není schizofrenik, pouze se nudil, protože na chat skoro nikdo nechodí. Určitě má talent na psaní, to jde poznat hned. Bylo by mi ctí, ho zase někdy zastihnout, třeba bychom těch slov prohodili více. Takže pokud to dotyčná osoba čte, tak bych mu chtěl vážně poděkovat, protože něco takového si přečtete málokdy a ještě k tomu všemu na chatu, kde je vždy prázdno. Takže díky za zajímavost, Krysaři, a určitě si to někam ukládej a piš dál!


Život

22. dubna 2014 v 17:59 | Marlin |  Marlinovy příběhy
Hry touhy a závisti, při mocném úplňku, víc tě jistě znejistí, pravda vyřknutá nepřítelem.

Je přátelství upřímné? Pochybuj o všem.
Nic není přeci dokonalé - ale i tu dokonalost si můžeš vytvořit.

Nepředváděj svou sílu, teď ti nepomůže.
Předveď svou schopnost naslouchat - a nezapomínej.

Podívej se zpátky, za vším, co jsi zažil.
Smutné dny i radovánky, toť je život.

Podívej se na vše, co ti život obstaral.
Říkáš, že nic nemáš? Nepodíval ses pořádně.

Proč máš mít špatnou náladu kvůli osobě,
která ti za to nestojí?
Neřeš ji.

Zkus alespoň na den, sundat pesimistické brýle.
Nebude svět hned krásnější?

Zkus ten den přestat myslet na problémy.
Na starosti a špatné známky - pokud nějaké máš.

Není to hned lepší?
Uvažuj o sobě.

Život není vězení a ty nejsi jeho vězeň. Užívej si ho.
Dokud můžeš...


 


Šťastný Nový Rok!

1. ledna 2014 v 1:10 | Marlin a Zodiak |  Zajímavosti
Sice o hodinu později, ale přece! :D
Společně se Zodiakem Vám přejeme mnoho zdarů do roku 2014 a hlavně zdraví a štěstí!


Tak sbohem říkám, krevní banky...

28. prosince 2013 v 20:07 | Yumi-chan15 |  O blogu
Pozn. autorky: Ráda bych řekla, jak to se mnou začalo a skončilo. Proto budu ráda, když vytrváte až do konce článku. Děkuji...

Zdravím všechny čtenáře^^

Dlouho jsem o sobě nedala vědět a vím, že jako upír tady nemám moc právo strašit, ale chci se s vámi oficiálně rozloučit. Mariana zemřela, jako jedna z mých prvních postav. Vytvořila jsem ji před třemi lety a byla jsem ráda, že je součástí mě samotné. Pod jejím jménem jsem se poprvé v blogové komunitě objevila právě zde, na blogu zivot-po-setmeni. Jako Mariane De Seline jsem se dostala do světa, který sdílejí dva úžasný vlkodlaci. Stala jsem se součástí jejich příběhů, a jsem jim za to nehorázně vděčná. A to, že jsem s nimi v reálném světě byla už po pár let v kontaktu bylo důvodem, proč jsem čas od času byla nedílnou částí jejich dobrodružství.
A právě Marlinovi a Zodiakovi říkám díky za to, že jste mě dostali tak daleko.
Určitě víte, že Mariana na jednu dobu "zmizela s rodinou", což byl můj záměr pro vytvoření dalších mých dvou postav: Izanami a Kitsune.
Tyto dvě nezbednice byli pro náhradu, ale i pro své vlastní účely. Měly vést blog ten-temny-zivot, který jsem vlastnila jako Mariana. Iz a Kit dovedly blog do části, kdy nechali vzniknout blog musifunny.
Byl to druhý rok mého působení na internetu, a druhý rok s vlkodlačí rodinou.
A však bez jediného slova jsem nechala zaniknout i Iz s Kit, aby vznikla nová, lepší a zábavnější postava, která měla doprovázet Marlina, Zodiaka a jejich rodiny dál. Yumi-chan15, která je teď adminkou musicfunny a která se teď čas od času objeví i tady.
Jako Mariana jsem byla po jeden celý rok s vámi, a byla jsem moc ráda, že jsem viděla jak se tento blog těšil oblíbenosti. Určitě to tady i po těch třech rocích dokáže uchvátit, a za dalších pár let taktéž.
Já se tedy loučím, tímto Marianu De Seline pohřbívám a loučím se s kariérou postavy upíra, magora a pijavičky. Sayonara, minna...



Kam dál