na Blog.cz

Témata týdnů jsou asi proto, abychom se zamysleli nad úplně obyčejnými slovy. Většinou zjistíme, že neznáme pravý význam slov. Je fajn se alespoň jedinkrát za týden zamyslet na původu slov.

Co k tomu říct? Společnost je u vlkodlaků velmi široké slovo. Zahrnuje do názvu démony, klany, rodinu, hmyz, různé a jiné...

Je fajn, že se zde společnost vysvětluje jako klan o velkém počtu lidí (vlkodlaků). Společnost je skupina... ne, smečka... zůstaňme radši u skupiny- druhu. Nevím co k tomu dál napsat tak doufám že mě Marlin později třeba doplní.

Téma týdne je ticho. Na tomto blogu je ticho. V lesích v noci je ticho. Na internetu je ticho. Co to znamená ticho?

Téma týdne v nás vzbuzuje novou zvědavost. Co je vlastné ticho? Coby! Když zmlkneš je ticho. Ale to vám jako vysvětlení nestačí, že? Nikdy není ticho. Když na někoho zavoláš "Ticho!", Uslyšíš víc než před tím. Nikdo neslyšel ticho, neuslyší, dokud bude vítr, dokud bude zem, dokud budou řivočichové, dokud bude ta strašné elektronika, dokud tady budu já.

Vlkodlaci dokáží nehybně sedět a promlouvat k mrtvým celé měsíce. My bez potravy nezehyneme, jen budeme poblouzněni hladem. Nebudeme schopni souvisle mluvit a myslet. Nic.

Ty už jsi slyšel ticho?

Toto video jsem dělal sám prosím NEKOPÍROVAT!!!

Temný les

Jezero Mýtických bytostí

Kopec odvahy

Daylonovo sídlo u Ujjuterru

Vyprávvím tu o přeměně Člověka ve Vlkodlaka. Je to zdlouhavý a příliš bolestivý proces. Má Praprababička byla přeměněna asi v roce 8000 př. n. l. Vzpomínky se dědí z generace na generaci, proto si velmi jasně vzpomínám co se tenkrát stalo.

Bylo to asi takto:

Byl podzimní večer a Susan se šla projít kolem parku. Netušila že v tom parku byli kdysi dávno pohřbeni vlkodlaci z válek. Vzduch byl těžký a nasáklý podivnou vůní připomínající hnijící maso promíchané se sladkou neznámou medově šeříkovou vůní. Nevěděla co to znamená, ale začínala se bát. Bylo podivné se procházet za tmy a ještě pobrukovat úplně novou, nejspíše vymyšlenou píseň, Vlkodlačí hymnu. Netušila že tato hymna probudí a přitáhne Duchy předků. Začala se cítit velice divně, kručelo jí v žaludku, i když byla najedená. Cítila chuť krve, i když měla pouze zeleninu. Duch si přiznal, že toto tělo by mohlo být to pravé. Vstoupil do těla a čekal obrovský odpor těla nebo jeho smrt. Jako u tisíce předchozích.

Nic. Tělo nereagovalo. V celých dějinách Existence se nic podobného nestalo. Tělo se dokázalo okamžitě proměnit. Bylo pružné, bylo přizpůsobivé, jako nová kůže. Duše Susan si uvědomovala změnu i Ducha Liobamaan.

Pokud zde bude alespoň 5 komentíků tak:

Pokračování příště...

Jak zajímavé je téma týdne :D Nahota já si pod tím představím svlečené lidi :D U zvířat je to normální tak jako u nás vlkodlaků, ale většina jsme oblečení do brnění nebo nějakých látek. U lidí je to podle mně trochu jiné a u upírů to samé, nikdy jsem neviděl žádného upíra nahého...tedy doufám že to co mi proběhlo před čumákem byl ostříhaný jelen... :D

U lidí je to taky jiné...ti to mají složitější, asi málokdo by chodil nahý po lese :D Teda pokud by po tom netoužil :D

Giruada [Džiruáda] je vesnice lidí poblíž temného lesa. Pro vlkodlaky a upíri je nemožné se tam dostat, ale já jsem se tam jednou dostal. Giruada nikdy nespí, stále tam stojí strážci a ti nejlepší lidští bojovníci a jejich kolona BETA.

Žijí tam i malé děcka a tak jsem slíbil Judy, že jí tam jednou zavedu aby jsme je mohli pořádně postrašit. Z našeho klanu nikdo neví že jsem tam byl kromě Judy.

Giruada je taky vyhlášená za neschopnou lovit, takže je to celkem snadné se tam dostat i když někdo říká že je to nemožné. Giruadě velí nejtvrdší panovník Edertoso, který má nejvyšší odznak pro lov vlkodlaků - pff zase my...

Charta je stará věznice v údolí smrti, kde nechávají zavírat zločince. Do Charty se dostal i Xynon který zde zemřel. Je to velmi záhadné a tajuplné místo nahánějící strach.

Charta byla postavena před miliony lety - zažil to i můj děda který kdysi bojoval ve válce. Když se někdo dostal do Charty ihned se zbláznil tím puchem, oškrábanou stěnou a zlámanými nehty které leželi na kachlách. Sám jsem se tam šel s ostatníma podívat a pro můj čumák to teda byla síla! Myslel jsem že tam snad omdlím, ale naštěstí se to nestalo a nikdo se nazbláznil až na Sunny té trošku hráblo...